Časté dotazy

Dlouhodobé ošetřovné mohou čerpat osoby, které jsou nemocensky pojištěné a potřebují pečovat o vážně nemocného člena rodiny či domácnosti. Dávka je poskytována na dobu až 90 dnů.

Hlavní podmínkou pro nárok na tuto dávku je, že ošetřovaná osoba musí mít závažné zdravotní problémy, které vedly k náhlému zhoršení jejího zdravotního stavu a vyžadují minimálně 4 dny hospitalizace. Dále musí být předpoklad, že péče o ni bude pokračovat alespoň 30 kalendářních dnů.

Kdo rozhoduje o vzniku nároku na dlouhodobou ošetřovatelskou péči?

O vzniku potřeby dlouhodobé péče rozhodují následující osoby:

• Lékař na lůžkovém oddělení při propuštění ošetřované osoby z nemocnice, a to na její žádost. Toto rozhodnutí nelze učinit zpětně. Ošetřovaná osoba musí písemně souhlasit s tím, že bude ošetřována ošetřující osobou.

• Ošetřující lékař (praktický lékař nebo ambulantní specialista) u pacientů, kteří jsou v inkurabilním stavu.

Úloha zaměstnavatele

Zaměstnavatel musí souhlasit s absencí zaměstnance v práci po dobu, kdy pečuje o nemocného. Tento souhlas však nemusí být poskytnut, pokud zaměstnavatel prokáže vážné provozní důvody, které brání tomu, aby zaměstnanec chyběl.

Úloha ambulantního lékaře

Po propuštění z nemocnice přebírá péči o ošetřovanou osobu lékař ambulantní péče. Tento lékař rozhoduje o tom, zda je potřeba péče nadále poskytována, stanovuje termíny kontrol a rozhoduje o ukončení této péče.

Ambulantní lékař rovněž každý měsíc potvrzuje na speciálním formuláři trvání potřeby dlouhodobé péče. Tento formulář je nezbytný pro vyplácení dlouhodobého ošetřovného.

Žádost o dávku

Osoby, které mají nárok na dlouhodobé ošetřovné, zahrnují manžela/manželku nebo registrovaného partnera ošetřované osoby, její přímé příbuzné a další blízké osoby. Ošetřující osoba podává žádost o dávku pomocí předepsaného formuláře, a to buď u svého zaměstnavatele (pokud je zaměstnanec), nebo u okresní správy sociálního zabezpečení (pokud je OSVČ).

FOB – Test na okultní krvácení do stolice

Test na okultní krvácení do stolice je jednoduchý a snadno proveditelný. Tento test spočívá v odběru vzorku stolice, ve kterém lze chemicky detekovat stopy krve, které jsou neviditelné pouhým okem. Odběr provádíte sami doma, bez nutnosti dodržování jakékoliv speciální diety. Analýza vzorku probíhá v našem zařízení a výsledek je k dispozici během několika minut.

Pro koho je test určen?

Test na okultní krvácení (FOB) je primárně určen pro screening kolorektálního karcinomu. Doporučuje se pro osoby ve věku od 50 do 55 let, a to jednou ročně. U osob nad 55 let se test provádí jednou za 2 roky. V těchto časových intervalech je test zdarma. Pokud test podstoupíte častěji, pojišťovny náklady na něj nehradí a je nutné si ho zaplatit.

Co znamená pozitivní výsledek testu?

Pozitivní výsledek FOB testu je důvodem pro doporučení kolonoskopického vyšetření, jehož žádanku vám vystavíme přímo v ordinaci. Tento výsledek ale neznamená nutně přítomnost rakoviny tlustého střeva. Může se jednat také o přítomnost polypů, Crohnovu nemoc, divertikulitidu nebo jiné střevní problémy včetně hemoroidů.

Důležité upozornění!

Vzorek stolice je nutné vyhodnotit do 3 dnů, pokud je skladován při pokojové teplotě, nebo do 7 dnů, pokud je uchováván v chladničce, od jeho odběru.

Obecně platí, že na jednu nemoc je určen jeden lékař, který je odpovědný za komplexní péči o pacienta včetně předepsání léků. Tento lékař je označován jako ošetřující lékař.

Kdo je ošetřující lékař?

Ošetřující lékař je praktický lékař nebo specialista, který má pacienta v péči. Tento lékař je zodpovědný za:

• Diagnostiku a léčbu konkrétního onemocnění.

• Předepisování léků pro dané onemocnění.

• Vydávání žádanky na další vyšetření a kontrolu stavu pacienta.

• Vydávání zdravotních pomůcek (např. ortopedických pomůcek, diabetických potřeb apod.).

Co když pacient přejde pod péči specialisty?

Pokud pacient přejde pod péči ambulantního specialisty, který se zaměřuje na konkrétní onemocnění (např. diabetolog pro cukrovku, kardiolog pro srdeční problémy), tento specialista se stává ošetřujícím lékařem pro dané onemocnění. Specialista vede celou léčbu, což zahrnuje:

• Předepisování léků.

• Zajištění pravidelných kontrol a vyšetření.

• Poskytování doporučení a žádanky na další potřebná vyšetření.

Takový přístup zajistí, že pacient dostane kontinuální péči zaměřenou na jeho specifické zdravotní problémy, což zlepšuje kvalitu léčby a minimalizuje riziko chyb v předepisování nebo léčbě.

Pokud máte jakékoliv otázky ohledně předepisování léků, nebo pokud dojde ke změně ošetřujícího lékaře, je vždy dobré tuto změnu konzultovat s daným lékařem, aby bylo vše správně zaznamenáno a pacient dostal odpovídající péči.

Lázeňská léčba není nárokovou službou, ale podléhá schválení revizním lékařem vaší zdravotní pojišťovny.

Kdo podává návrh na lázeňskou léčbu?

Od 1. ledna 2022 je podání návrhu na lázeňskou rehabilitační péči v kompetenci lékaře, který doporučil tuto léčbu, a to buď lékaře ambulantní péče, nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci.

V praxi to znamená, že lékař (např. neurolog, ortoped, chirurg, rehabilitační lékař, kardiolog a další), který rozhodne, že lázeňská péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění je pro vás indikována, vyplní návrh na její schválení.

Tento krok není pouze na zvážení lékaře, ale je povinnou součástí poskytované péče. Mělo by tedy být zajištěno, že pacient nebude nucen navštívit registrujícího praktického lékaře pouze kvůli vyplnění návrhu poté, co byla léčba indikována specialistou.

Je nutné také zdůraznit, že pokud specialista „nemá všechny informace nebo podklady“, nemůže to být důvodem pro odmítnutí vystavení návrhu. Lékař je naopak povinen informovat pacienta o potřebě absolvování dalších vyšetření (např. interní vyšetření pro osoby starší 70 let, EKG pro osoby nad 40 let) a vystavit pacientovi žádanku na tato vyšetření.

Podání návrhu praktickým lékařem je stále možné podle zákona, přičemž může nastat situace, kdy se pacient rozhodne tento návrh podat sám (například pro doložení absence kontraindikací pro lázeňskou léčbu).

Tento postup by však měl být výjimečný, protože zdravotní pojišťovna má právo ověřit možné kontraindikace přímo u praktického lékaře během řízení o nároku na lázeňskou léčbu. Nedostatek informací u specialisty nemůže být důvodem k odmítnutí vystavení návrhu.

Podrobnosti naleznete ve Vyhlášce č. 2/2015 Sb. a stanovisku Ministerstva zdravotnictví, které najdete na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-2, stanovisko Ministerstva zdravotnictví a doplnění stanoviska Ministerstva zdravotnictví.

V naší ordinaci nabízíme očkování proti několika nemocem, a to s různými podmínkami a možnostmi úhrad ze zdravotního pojištění.

FSME-IMMUN – Klíšťová encefalitida
(tato nemoc může způsobit obrny nervů, záněty mozku a mozkových blan, a trvalé následky)

• Pro osoby nad 50 let je očkování zdarma, včetně aplikace, hrazené zdravotní pojišťovnou.

• Mladší než 50 let hradí očkování samoplátci (cena aplikace + vakcíny dle ceníku dodavatele).

• Na základě dokladu od nás je možné čerpat příspěvek od pojišťovny.

• Očkování je možné provádět celoročně.

• Očkovací schéma: 3 dávky, přeočkování po 3-5 letech.

PREVENAR 13 – Očkování proti 13 sérotypům streptokoka pneumoniae
(tato bakterie může způsobit zápal plic, zánět mozkových blan nebo celkovou infekci organismu)

• Pro osoby nad 65 let je očkování zdarma, včetně aplikace, hrazené zdravotní pojišťovnou.

• Mladší než 65 let hradí očkování samoplátci (cena aplikace + vakcíny dle ceníku dodavatele).

• Na základě dokladu od nás je možné čerpat příspěvek od pojišťovny.

• Nejvíce ohroženi jsou senioři a malé děti.

• Očkování je možné provádět celoročně.

• Očkovací schéma: 1 dávka, bez potřeby přeočkování.

VAXIGRIP TETRA – Očkování proti chřipce
(tato vakcína chrání před zápalem plic nebo jeho těžkým průběhem s nutností hospitalizace)

• Pro osoby nad 65 let a chronicky nemocné (osoby s onemocněním srdce, cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem) je očkování zdarma, včetně aplikace, hrazené zdravotní pojišťovnou.

• Očkování se provádí sezónně každý rok v zimním období, jednou dávkou, s vakcínou připravenou na danou sezónu.

EFLUELDA – Očkování proti chřipce (pro starší osoby)
(tato vakcína chrání před zápalem plic nebo jeho těžkým průběhem s nutností hospitalizace)

• Pro osoby nad 65 let je očkování zdarma, včetně aplikace, hrazené zdravotní pojišťovnou.

• U chronicky nemocných je hrazen pouze příspěvek odpovídající ceně Vaxigripu Tetra, rozdíl je nutno doplatit.

• Tato vakcína je vhodná především pro osoby starší 60 let, u nichž je obecně nižší tvorba protilátek.

• Oproti Vaxigripu Tetra obsahuje 4x vyšší množství antigenu, což zvyšuje tvorbu protilátek a ochranu.

• Očkování je sezónní, provádí se každoročně v zimním období.

BOOSTRIX nebo ADACEL – Očkování proti tetanu, černému kašli a záškrtu

• Vhodné pro všechny věkové skupiny, cena aplikace + vakcíny dle ceníku dodavatele.

• Na základě dokladu od nás je možné čerpat příspěvek od pojišťovny.

• Důrazně doporučeno v graviditě ve 3. trimestru (od 27. týdne), aby novorozenec byl chráněn protilátkami matky.

• Doporučený odstup od předchozího očkování proti tetanu je alespoň 1 rok, v aktuální epidemické situaci alespoň 1-2 měsíce.

• Očkování je možné celoročně, 1 dávka, přeočkování doporučeno po 10 letech.

TETAVAX nebo VACTETA – Samostatný tetanus
(Povinné očkování)

• Očkování je plně hrazeno ze zdravotního pojištění.

• Přeočkování do 60 let se provádí každých 15 let, nad 60 let každých 12 let.

• Při promeškání přeočkování nad 20 let je nutné podstoupit 3 dávky.

SHINGRIX – Očkování proti pásovému oparu
(Prevence onemocnění a jeho následných bolestivých komplikací)

• Vhodné pro všechny věkové skupiny, cena aplikace + vakcíny dle ceníku dodavatele.

• Na základě dokladu od nás je možné čerpat příspěvek od pojišťovny.

• Důrazně doporučeno od 50 let, u mladších osob s přidruženými chorobami.

• Očkování je možné i po prodělaném pásovém oparu (odstup 6-12 měsíců) nebo po očkování proti planým neštovicím (odstup 5 let).

• Očkování je možné celoročně, 2 dávky.

Pracovní neschopnost (PN)

Níže naleznete odpovědi na nejčastější dotazy týkající se pracovní neschopnosti (PN). Podrobné informace jsou uvedeny v Zákonu o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb.

Kdy vzniká pracovní neschopnost?

Pracovní neschopnost vzniká, když vám zdravotní stav znemožňuje vykonávat práci, ze které se odvádí nemocenské pojištění. Nepatří sem dohody, brigády nebo osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které neplatí dobrovolné nemocenské pojištění.

Kdo mi vystaví PN?

O rozhodnutí o vzniku pracovní neschopnosti a o vystavení dokladů o jejím trvání a ukončení se postará ošetřující lékař. Tento lékař je ten, který vás léčí na základě vašeho zdravotního stavu. Může to být specialista (např. chirurg) nebo, pokud vás specialisté převezmou do péče praktického lékaře, stane se ošetřujícím lékařem váš registrující praktik. Tento lékař je povinen vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti. Pokud vás lékař na další kontrolu nepozve, hrozí, že budete muset pracovní neschopnost zpětně vyřídit u specialisty.

Začátek pracovní neschopnosti je dnem, kdy ji lékař diagnostikuje. Pokud jste se nemohli dostavit k lékaři okamžitě (např. kvůli dovolené), může být pracovní neschopnost stanovena až 3 dny zpětně.

Pracovní neschopnost nemůže být vystavena v případě ošetření na pohotovosti nebo lékařem záchranné služby.

Mám nárok na vycházky?

Ano, pokud o to požádáte a váš zdravotní stav to umožňuje, může vám ošetřující lékař povolit vycházky. Maximální délka vycházek je 6 hodin denně, mezi 7. a 19. hodinou.

Důležité je, že během pracovní neschopnosti musíte být k zastižení v místě uvedeném v dokladu o PN. K tomu musí být umožněna kontrola ze strany OSSZ, včetně označeného a funkčního zvonku.

Musím se aktivně hlásit o "lístek na peníze"?

Pokud chcete mít jistotu, že vaše potvrzení o trvání pracovní neschopnosti (lístek na peníze) bylo elektronicky odesláno na OSSZ, musíte se aktivně hlásit. Konkrétně to musíte udělat 14. den trvání PN a následně vždy na konci každého kalendářního měsíce.

Jak je to s ukončením pracovní neschopnosti?

O ukončení pracovní neschopnosti rozhoduje opět váš ošetřující lékař. K tomu dochází, když se váš zdravotní stav zlepší natolik, že se můžete vrátit do původní práce. PN může být také ukončena, pokud vám skončil pracovní poměr nebo pokud se nedostavíte na plánovanou kontrolu.

Co znamená 180. den pracovní neschopnosti?

Pokud trvá pracovní neschopnost 180 dní, má ošetřující lékař povinnost ukončit pracovní neschopnost, pokud je váš zdravotní stav stabilizovaný, i když nemusíte být úplně vyléčeni. Po 180 dnech lékař určí, zda je váš stav stabilizovaný a zda není pravděpodobné, že budete schopni vykonávat původní práci. V takovém případě ukončí PN do 30 kalendářních dnů a zaměstnavateli pošle informaci o ukončení pracovní neschopnosti.

Zaměstnavatel je následně povinen zajistit lékařskou prohlídku u smluvního lékaře, který vystaví posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní pracovní činnosti.

Kdy mám nárok na prevenci?

Na preventivní prohlídku máte nárok 1x za 2 roky. Některé zdravotní pojišťovny mohou mít interval zkrácený na 23 měsíců.

Jak prevence probíhá?

1. Měření základních parametrů:
   Zdravotní sestra nejprve změří krevní tlak, zkontroluje vaši váhu a výšku, a provede testy zraku a sluchu.

2. Kontrola očkování:
   Bude zkontrolováno, zda máte všechny potřebné vakcíny.

3. Konzultace s lékařem:
   Po měření a kontrole vám lékař provede anamnézu, tj. zhodnotí vaše zdravotní problémy, rodinnou anamnézu a dosavadní léčbu. Poté vám lékař provádí vyšetření, a pokud je to nutné, vydá žádanky na další vyšetření.

Co vzít na prevenci s sebou?

• Brýle, zejména ty na dálku, pokud je používáte.

• Poslední zprávy od specialistů, pokud máte nějaké chronické onemocnění nebo jste pod dohledem specialisty.

• Vzor ranní moči (to se netýká pozdních odpoledních termínů).

Jaká specializovaná vyšetření se při prevenci provádějí?

Obsah preventivních prohlídek je stanoven vyhláškou č. 70/2012 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-70). Kromě základních vyšetření se provádí několik laboratorních testů:

1. Moč testovaná papírkem při každé preventivní prohlídce.

2. Lipidy (tuky) – doporučeny ve věku:

   • 18 let

   • 30 let

   • 40 let

   • 50 let

   • 60 let

3. Glykemie (hladina cukru v krvi) – doporučena v těchto věkových kategoriích:

   • 18 let

   • 30 let

   • 40 let (poté každé 2 roky)

4. Renální parametry (funkce ledvin) – doporučeny od 50 let věku a každé 4 roky u pacientů s diabetem, hypertenzí (vysoký tlak) nebo s kardiovaskulárními onemocněními.

V naší ordinaci interval a rozsah laboratorních vyšetření upravujeme individuálně na základě vašeho věku a zdravotního stavu. Mezi další vyšetření, která provádíme, patří:

• Jaterní parametry

• Krevní obraz

• Kyselina močová

• Minerály

• Parametry funkce štítné žlázy

Nadstandardní vyšetření

Nadstandardní testy jako jsou onkomarkery, hladiny vitamínů, vápník, hořčík, estrogeny nebo testosteron nejsou běžně součástí preventivní prohlídky. Pokud o ně máte zájem, můžete si je nechat vyšetřit na vlastní náklady jako samoplátce. Ceník pro tyto testy je k dispozici v laboratořích.

EKG (elektrokardiogram)

EKG je součástí prevence a doporučuje se od 40 let věku každé 4 roky.

Screeningová vyšetření

V rámci preventivních prohlídek se provádějí také různá screeningová vyšetření. Podrobnosti o těchto vyšetřeních naleznete v příslušné záložce.

Předoperační vyšetření je nezbytné pro minimalizaci operačního rizika a zajištění bezpečnosti pacienta při plánované operaci. Tento proces slouží k poskytnutí informací chirurgovi a anesteziologovi a určení vhodného postupu a anestezie. Jeho průběh a rozsah je určen Doporučeným postupem interního předoperačního vyšetření, který vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Jak probíhá předoperační vyšetření?

1. Zavolání a domluvení termínu: Prvním krokem je zavolat do ordinace a domluvit si termín. Při objednávání si vezmete zprávu od specialisty, která obsahuje informace o typu výkonu, diagnóze, plánovaném termínu operace a typu anestezie. Na základě této zprávy vám bude vydána žádanka na potřebná vyšetření (např. krevní odběry, EKG, RTG srdce a plic, případně další specializovaná vyšetření).

2. Zajištění potřebných vyšetření: Na základě vyhlášeného postupu vám lékař určí potřebná vyšetření. U mladých zdravých pacientů obvykle postačí základní vyšetření, jako je chemický rozbor moči a stanovení srážlivosti krve. V některých případech může být doporučeno více specializovaných testů.

3. Sepsání předoperačního vyšetření: Po provedení vyšetření budete mít termín na kompletaci výsledků a sepsání předoperačního vyšetření. To následně předložíte chirurgovi a anesteziologovi v nemocnici, kde proběhne předanesteziologické vyšetření a finální rozhodnutí o způsobu anestezie.

4. Další vyšetření: Pokud bude operatér nebo anesteziolog požadovat dodatečné vyšetření nad rámec standardního postupu, je dané pracoviště povinno tato vyšetření zajistit.

Co se děje u rizikových pacientů?

Pro pacienty, kteří podstupují velké operační výkony nebo jsou považováni za vysoce rizikové, je nutné provést podrobnější interní vyšetření na specializované interní ambulanci. V takovém případě dostanete od nás žádanku pro internistu a všechna potřebná vyšetření proběhnou u něj.

Jak snížit operační riziko?

1. Léky na ředění krve: Pokud užíváte léky, které ředí krev (např. clopidogrel, kyselina acetylsalicylová, warfarin, dabigatran, rivaroxaban atd.), domluvte se s lékařem při objednávání na předoperační vyšetření, zda a kdy je nutné tyto léky vysadit. To je důležité pro snížení rizika krvácení během operace.

2. Příznaky zánětu dýchacích cest: Pokud máte kašel, rýmu nebo zvýšenou teplotu, okamžitě kontaktujte lékaře provádějícího předoperační vyšetření i pracoviště, kde je operace plánována. Ve většině případů bude doporučeno odložit operaci na 3 týdny po vymizení infekce.

3. Seznam léků a zprávy od specialistů: Na předoperační vyšetření přineste seznam všech aktuálně užívaných léků a pokud jste pod léčbou specialisty, vezměte také zprávy od specialistů, které se vztahují k vašemu onemocnění.

Jaké dokumenty je potřeba přinést na předoperační vyšetření?

• Zprávu od specialisty s informacemi o diagnóze, plánovaném operačním výkonu, typu anestezie a termínu operace.

• Seznam užívaných léků.

• Zprávy od specialistů, pokud jste léčeni na jiné ambulanci.

• Výsledky laboratorních vyšetření, pokud již byly provedeny.

Předoperační vyšetření je klíčovým krokem k bezpečné operaci, a proto je důležité ho nepodceňovat a správně se na něj připravit. Pokud máte jakékoliv otázky nebo potřebujete více informací, neváhejte se na nás obrátit!

Kdy je indikován příkaz ke zdravotnímu transportu?

Zdravotní přeprava pacientů sanitkou je hrazená zdravotní pojišťovnou pouze v případě, že zdravotní stav pacienta neumožňuje jiný způsob přepravy, jako je například doprava hromadnou dopravou, taxislužbou nebo osobním vozidlem. To znamená, že přeprava musí být indikována zdravotním stavem pacienta, který vyžaduje odbornou péči během transportu. Například pokud je pacient v akutním stavu, je po operaci nebo potřebuje monitorování během cesty, bude mu přeprava hrazena. Není důvodem špatná dopravní obslužnost veřejnou dopravou.

Kdo vystavuje příkaz ke zdravotnímu transportu?

Příkaz ke zdravotnímu transportu (takzvaný lístek na sanitu) vystavuje ambulantní lékař nebo specialista, který pacienta na kontrolu zval nebo pacienta někam odesílá. Tento lékař je povinen vystavit příkaz ke zdravotnímu transportu, pokud zdravotní stav pacienta neumožňuje, aby se sám dostavil na vyšetření. Praktický lékař není oprávněn tuto povinnost delegovat. Také je třeba zdůraznit, že lékař nemůže požádat praktického lékaře, aby za něj příkaz vystavil.

Problémy u pacientů podstupujících onkologickou léčbu

Specifický problém se vyskytuje u pacientů, kteří podstupují onkologickou léčbu (chemoterapie, ozařování). Riziko infekce spojené s touto léčbou není považováno pojišťovnou za důvod pro úhradu přepravy. Onkolog rozhoduje, zda je zdravotní stav pacienta natolik závažný, že je nutné využít sanitní přepravu. V mnoha případech bude pacient muset hradit dopravu na chemoterapii nebo ozařování na vlastní náklady, protože zdravotní stav není vyhodnocen jako natolik kritický, aby pojišťovna transport hradila.

Jak postupovat, pokud nesplňujete podmínky pro úhradu přepravy?

Pokud pacient nesplňuje podmínky pro úhradu zdravotní přepravy, náklady na přepravu si hradí sám. V tomto případě se může obrátit na zdravotní sestru, která poskytne kontakt na dojednání přepravy pro samoplátce.

Další podrobnosti a pravidla najdete také na oficiálních stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP): https://www.vzp.cz/poskytovatele/informace-pro-praxi/poradna/preprava-pacienta-vozidlem-zdravotnicke-dopravni-sluzby

Tato pravidla se vztahují na všechny pacienty a poskytovatele zdravotních služeb, aby byla zajištěna správná indikace a úhrada zdravotní přepravy.

Co je to e-recept?

E-recept je elektronická náhrada za tištěné recepty. Tento způsob předpisu léků je jednoduchý a bezpečný, a pokud potřebujete léky, stačí nám zavolat. Recept Vám pošleme formou SMS zprávy na vaše telefonní číslo. E-recept nevyžaduje chytrý telefon – funguje i na základních telefonech, takže je dostupný pro každého. V případě, že SMS s receptem z nějakého důvodu neobdržíte, nic se neděje – recept je stále v elektronickém systému a v lékárně vám léky vydají pouze na základě občanského průkazu.

Jak dlouho platí vystavený recept?

Platnost receptu se liší podle druhu léku:

• Běžné léky: Platí obvykle 14 dní od vystavení.

• Antibiotika a antimikrobiální chemoterapeutika: Platí maximálně 5 dní od vystavení (kromě léků určených k místnímu použití).

• Recepty vystavené pohotovostní službou (včetně stomatologické a ústavní pohotovosti): Platí pouze 1 den po vystavení.

Co znamená poznámka "NEZAMĚŇOVAT" na receptu?

Pokud na receptu naleznete poznámku „nezaměňovat“, je velmi důležité, aby vám lékárna vydala přesně ten lék, který je na receptu uveden. Tato poznámka znamená, že lék nelze zaměnit za jiný, ani se souhlasem pacienta. Pokud by lékárník chtěl nabídnout jiný přípravek, který má stejnou účinnou látku, ale jiný obchodní název, je to nelegální bez souhlasu lékaře, který recept vystavil.

Proč je to důležité? Mnohé lékárny, zejména řetězcové, mají tendenci vydávat léky s podobnou účinnou látkou, ale pod jiným názvem. To může být pro pacienty, obzvlášť pro starší osoby, nebezpečné, protože mohou ztrácet přehled o tom, jaké léky berou, nebo je užívat nesprávně, což může vést k vážným zdravotním problémům, včetně život ohrožujících situací.

Závěr

E-recepty a správné dodržování pokynů lékařů a lékárníků jsou klíčové pro vaši bezpečnost. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o léčbě nebo lécích, které vám byly předepsány, neváhejte se obrátit na svého lékaře nebo lékárníka.

Jaké dokumenty a vyšetření jsou nutná k získání posudku?

Pro získání posudku k řízení motorových vozidel je potřeba absolvovat lékařskou prohlídku, která se zaměřuje na zdravotní způsobilost k řízení. Posudek se vydává na základě:

1. Prohlášení řidiče – formulář, který obdržíte v ordinaci.

2. Lékařské prohlídky, která se zaměřuje na stavy, které mohou vylučovat nebo podmiňovat řízení motorového vozidla (např. onemocnění srdce, závislosti, psychiatrická onemocnění, epilepsie, poruchy zraku nebo sluchu).

3. Výsledky odborných vyšetření, pokud jste v péči odborného lékaře (např. u cukrovky léčené inzulinem, závažných onemocnění srdce apod.). Doporučujeme přinést aktuální nálezy od odborných lékařů.

Co si vzít s sebou k vyšetření?

K vyšetření a vystavení posudku si připravte:

• Platný občanský průkaz a řidičský průkaz.

• Brýle, pokud je používáte při řízení.

• Aktuální nálezy odborných lékařů, pokud se léčíte u specialisty.

Kdo musí podstupovat pravidelné prohlídky?

Pravidelným lékařským prohlídkám se musí podrobit následující osoby:

1. Držitelé řidičského oprávnění skupiny 1 (AM, A1, A2, A, B1, B a B+E):

   • Povinnost pravidelné prohlídky platí nejdříve šest měsíců před dovršením 65 let a nejpozději v den dovršení 68 let.

   • Po 68. roce života se prohlídky provádí každé dva roky.

2. Držitelé řidičského oprávnění skupiny 2 (C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E):

   • Prohlídka je povinná před zahájením výkonu činnosti.

   • Do 50 let věku je prohlídka povinná každé dva roky.

   • Po 50. roce věku je prohlídka povinná každoročně.

3. Dopravně psychologické vyšetření se nevyžaduje u řidičů, kteří provádí silniční dopravu pro soukromé účely, pokud není tato doprava vykonávána za úplatu.

Kdo provádí lékařské prohlídky?

Lékařem, který provádí posouzení způsobilosti k řízení, může být:

• Všeobecný praktický lékař, u kterého jste registrováni.

• Lékař poskytující pracovně-lékařské služby, pokud jde o zaměstnání, kde je řízení motorového vozidla součástí pracovních činností.

Pokud máte jakékoli zdravotní problémy nebo potřebujete vyšetření, neváhejte se obrátit na svého lékaře, který vám poskytne podrobné informace a zajištění potřebné lékařské prohlídky.

V roce 2024 probíhají v ordinacích praktických lékařů následující screeningové programy, které jsou součástí preventivních prohlídek. Cílem těchto programů je včasné zachycení závažných onemocnění a jejich léčba, aby se snížilo riziko komplikací.

1. Karcinom kolorekta (rakovina tlustého střeva a konečníku)

• Test na okultní krvácení (FOB):

  • Věk 50-55 let: 1x ročně.

  • Věk nad 55 let: 1x za 2 roky.

  • Pokud máte 50 let, můžete si vybrat mezi testem na okultní krvácení a kolonoskopickým vyšetřením.

  • Důležité: Pokud jste absolvovali kolonoskopii, není pro vás test na okultní krvácení v daném časovém období indikovaný. Po uplynutí doporučené doby se vracíte zpět do standardních intervalů.

  • Pojišťovny hradí FOB ve standardních intervalech, jinak je nutné si test uhradit.

• Kolonoskopie: Provádí se jako alternativa testu FOB, pokud si to pacient přeje.

2. Karcinom prsu

• Mamografické vyšetření:

  • Pro ženy od 45 let věku.

  • Provádí se 1x za 2 roky.

  • Žádanku vystavuje buď praktický lékař, nebo gynekolog.

3. Karcinom prostaty

• Vyšetření PSA (prostatický specifický antigen):

  • Pro muže ve věku od 50 do 69 let.

  • Interval vyšetření závisí na výsledku PSA.

  • Pokud je muž pravidelně sledován v urologické ambulanci, PSA mu nebude měřeno u praktického lékaře.

  • V případě pozitivní rodinné anamnézy (karcinom prostaty u otce) lze začít se screeningem již ve 45 letech.

4. Karcinom plic

• Screening pro kouřící osoby:

  • Pro muže a ženy ve věku 55-74 let, kteří mají kouřeno 20 a více „balíčkoroků“. To znamená, že kouřili alespoň jednu krabičku cigaret denně po dobu 20 let, nebo dvě krabičky po dobu 10 let.

  • Další podmínkou je ochota přestat kouřit.

  • Pokud splňujete kritéria, vystaví vám praktický lékař žádanku na plicní vyšetření, které zahrnuje nízkodávkové CT plic.

  • Pozor: Pokud vás do screeningu zařadil plicní lékař, informujte o tom praktického lékaře.

5. Časný záchyt osteoporózy (řídnutí kostí)

• Denzitometrické vyšetření (DEX):

  • Určeno pro ženy od 60 let a muže od 70 let.

  • U mladších pacientů je vyšetření indikováno na základě individuálních kritérií (např. rodinná anamnéza, nízká tělesná hmotnost apod.).

  • Provádí se na specializovaných pracovištích (Fakultní nemocnice, endokrinologické ambulance).

  • Žádanku vystavuje praktický lékař nebo gynekolog.

6. Časný záchyt demence

• Vyšetření paměti:

  • Pro ženy a muže ve věku 65-80 let.

  • Provádí se 1x za 2 roky.

  • Cílem je včasné zachycení známek demence a zahájení adekvátní léčby nebo péče.

Pokud splňujete některé z výše uvedených kritérií pro screening, informujte svého praktického lékaře, který vám vystaví žádanku a zorganizuje potřebná vyšetření. Nezapomeňte, že screening je účinný nástroj pro včasné odhalení onemocnění, což může výrazně zlepšit prognózu a kvalitu života.